První pokusy s wifi, úprava USB
adaptéru, anténa "plechovka"
a upravená anténa MMDS
Pro seznámení se s problematikou wifi (přenos dat na pásmu 2,4GHz) jsem zvolil USB adaptér, konkrétně pro snadnou dostupnost a rozumnou cenu typ Ovislink WL-1120USB. Pro jeho připojení není nutno zasahovat do počítače jako při vkládání PCI karty, navíc je možnost umístit tento adaptér poblíž antény a snížit tak ztráty v koaxiálním kabelu. S USB kabelem nebo jeho prodloužením se navíc lépe manipuluje, než s tuhým koaxiálním kabelem velkého průměru.
Otevřený adaptér vypadá takto:
Anténa je připojena krátkým koaxiálním kablíkem, takže se přímo nabízí možnost připojit místo ní koaxiální konektor. Vzhledem k rozměrům otvoru pro původní otočnou anténu se jako nejlepší jeví použití "satelitního" F konektoru. Pro předpokládanou poměrně malou vzdálenost mezi USB adaptérem a anténou se pak dá použít i koaxiální kabel menšího průměru, tedy typ, používaný pro spojení satelitního přijímače s LNB konvertorem u antény.
Pro zajímavost, takhle vypadá původní anténa na plošném spoji:
Vlastní panelový konektor typu F je potřeba v místě vložení do kruhového otvoru krabičky jemně upravit jehlovým pilníčkem na správný průměr. Upravuje se závit, kterým se konektor upevňuje do panelu. Kablík je potřeba opatrně odpájet od antény a připájet na opilovaný konektor. Ten je nutno při pájení poměrně dost ohřát, takže nesmí být ještě přilepen v krabičce, došlo by k jejímu poškození teplem! Konektor s připájeným kablíkem se potom vloží do spodního dílu krabičky a jemně uchytí maticí. Za opilovaný závit je pak přilepen vteřinovým kyanakrylátovým lepidlem. Celé to vypadá takto:
A ještě detail konektoru:
Z tohoto detailního obrázku je patrno to, co se dá vyhledat i na webu, že existuje i verze tohoto adaptéru s možnosti připojení externí antény (v místě neosazených součástek s nápisem ANT1), tu se mi však nepodařilo na našem trhu vypátrat. Přilepený konektor drží poměrně dobře, po sestavení krabičky zacvaknutím je i dobře zajištěn proti vylomení. Samozřejmě je nutno s celou sestavou zacházet jemně a nevystavovat konektor hrubé síle, možnosti lepeného spoje jsou omezené. Celé to pak vypadá takhle, není poznat, že konektor je do krabičky přidělán dodatečně:
Úprava pochopitelně ruší jakékoliv nároky na záruku, takže k úpravě doporučuji přistoupit až po důkladném vyzkoušení funkce USB adaptéru Rovněž je nutno upozornit na nutnost dodržení maximálního povoleného výkonu, to znamená, že případný zisk antény je nutno kompenzovat dostatečně dlouhým koaxiálním kabelem coby útlumovým článkem. Vše je nutno předem vypočítat (útlum kabelu a zisk antény) a hotovou sestavu ještě proměřit na skutečnou hodnotu vyzařovaného výkonu, aby nedošlo k rušení okolních wifi spojů.
Jako anténu jsem k prvním pokusům použil plechovku od ředidla (zájemci najdou podrobnosti na www.czfree.net , je tam přímo vlákno s názvem plechovka). Pro snazší dostupnost jsem do plechovky vetknul konektor TNC, zářič je klasický z měděného drátu. Vypadá to takhle:
První pokusy s touto sestavou byly velmi úspěšné, na 3km vzdušnou čarou to jede za dvojitým skleněným oknem až 384kbitů/s, zkoušeno proti wifijetu Eurotelu.
Další pokusy směřovaly k úpravě antény, kterou byla dříve šířena "kabelová" televize, MMDS. Takhle vypadá originál LNB konvertor s anténou, odmontovaný od "síta":
Pod kryty je z obou stran umístěna elektronika, z jedné strany zesilovače a směšovač:
Z druhé strany oscilátor:
Oba plošné spoje jsou jednak přišroubovány k základnímu duralovému výlisku a dále jsou propojeny mezi sebou a se vstupním i výstupním konektorem pájenými spoji. Několik těchto spojů prochází i skrz výlisek, ty je potřeba najít a nejlépe na jednom či obou koncích odsát odsávačkou cínu. Obě destičky lze poté poměrně snadno vyjmout. Výstupní konektor typu F jsem nahradil konektorem TNC se stejným upevňovacím závitem a pro první zkoušky pouze jednoduše propojil oba konektory kouskem satelitního koaxiálního kabelu s tím, že stínění je připojeno na kostru výlisku mosaznými očky:
V další zde nezobrazené verzi jsou ještě oba konce kabelu zakryty malým kouskem pocínovaného plechu, vytvarovaného tak, aby co nejvíce zakrýval střední, živé vodiče kabelu, přičemž plíšky jsou připájeny k pájecím očkům.
Anténní dipól je i s jedním reflektorem umístěn v zalepené plastové krabičce, tu je nutno opatrně ostrým nožíkem nebo skalpelem otevřít, po otevření to vypadá takhle:
Dipól i reflektor je z důvodu jiného kmitočtu pro wifi nutno zkrátit, výpočtem ze středních kmitočtů obou pásem (wifi i MMDS) a srovnáním se stávajícími rozměry mi vyšlo zkrácení na každé straně dipólu i reflektoru o 1,5mm. Na webu se vyskytuje i údaj 2mm, je nutno to brát jako pokus, nemám čím změřit rozdíl zisku antény při zkrácení o 1,5 nebo o 2mm. Po zkrácení jsem oba prvky připevnil tavnou pistolí, je to spíš pro jistotu, v krabičce jsou výčnělky, které oba prvky celkem fixují ve správné poloze. Po těchto úpravách jsem krabičku slepil silikonovým kaučukem (prodává se coby sanitární tmel "Silikon", je to stejná hmota, kterou akvaristé lepí skla svých nádrží a je to hmota charakteristická svým kyselým zápachem). Po slepení a ztuhnutí kaučuku (24 hodin) je možno přišroubovat na čelní stranu plechový reflektor a anténu vložit do držáku v sítu, přičemž podle vzoru původní antény je i toto místo vytmeleno silikonovým kaučukem:
A v celé své kráse to vypadá takhle:
A ještě přidám pohled na další rozpracovanou anténu, to když se výše zmíněná plechovka (od ředidla S6006) upevní do ohniska paraboly, dříve používané k příjmu Astry. Plechovka je zakryta plastovou kuchyňskou nádobou na sůl, která má na konci drážku pro víčko přesně stejného průměru jako plechovka s odstraněným lemem, takže do ní dokonale zapadne. První pokusy ukazují větší zisk, než upravená MMDS anténa a zejména mnohem lepší směrovost, anténa má znatelně užší vyzařovací diagram. Teď už je jen zapotřebí, aby se trochu oteplilo, aby se daly provádět pokusy na pevně připevněných anténách a ne jako doposud vystrčením antén z okna na dobu, omezenou promrznutím obsluhy.
Použitá parabola má průměr 60cm, parametr f/D 0,5 a byla vylaminována na betonovém kopytě před patnácti lety. Vodivost zajišťuje vrstva alobalu, přilepená na základní laminátovou skořepinu. Vše je nakonec nastříkáno ochrannou vrstvou bílého Celoxu.
Další pokusy s anténami v květnu 2004:
Tak především nám narostla zeleň, stromy zasahují do fresnelovy zóny, takže se výrazně zhoršil signál. Ve směru, kde v zimě stromy bez listů nevadily, tam je se zeleným listím na stromech signál třetinový i horší (což je ovšem jen potvrzení skutečností, mnohokrát v souvislosti se spojením na pásmu 2,4 GHz publikovaných). Výsledkem je, že tam, kde v zimě stačila výše popsaná plechovka prostá, tam je nutno použít plechovku s parabolou, aby byl zhruba stejný signál a zachována kvalita spojení. Jeden takový strom v cestě signálu je na obrázku:
Poslední změna 9.5.2004